Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krvavá ozdoba

24. 1. 2010

Běžela šedivou ulicí a nevnímala studené kapky které jí stékaly po tvářích. Dešť jí smáčel triko a zničil účes který si ráno tak pracně sčesávala. Ale v tu chvíli jí to bylo jedno. Před očima pořád viděla ten dopis a jen jednu otázku PROČ?? Pořád musela myslet na to co se stane pokud tam nedoběhne včas.....Přece to nemůže udělat...nemohl to myslet vážně..uklidňovala sama sebe i když věděla, že nic takového by jen tak nenapsal. Zavalila jí vlna strachu. Ještě zrychlila. Nevnímala jak se jí zrychluje tep a jak těžce se jí dýcha. Myslela jen na něj. Konečně doběhla. Rychle zazvonila i když nečekala, že by jí někdo přišel otevřít. Neměla čas doufat že někdo příjde. Věděla kde schovávají náhradní klíč. Rychle šáhla pod misku květináče a roztřesenými prsty odemkla dveře.

"Miluji tě, ale už to nezvládnu. Je silnější než já. Stejně by mě jednou zabila. Jenom jsem to urychlil. Nesnáším nemocnice, nesnáším to. Prosím skus mi to odpustit. Promiň lásko." vzpomněla si na poslední řádky v jeho dopise...na roztřesené písmo a nakreslené polibky....natáhla se po studené klice.

Sedla si vedle něj a chytila ho za zkrvavenou ruku. "Proč si mě tu nechal samotnou" zašeptala a velká slza dopadla na jeho tvář. Políbila jeho bledé rty, když její ruka nahmatala na zemi něco ostrého. Nosil jí na krku.Už když se poznali tak se tam jen tak pohupovala. Teď pomůže jí. Už nemá strach a slzy už taky nestékají po její tváři. "Taky tě miluji "řekla a stiskla rudou žiletku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář