Doba vlády Rudolfa II. proslavila nejen Prahu, ale i mnohá města a panská sídla v Čechách věhlasnými jmény umělců, vědců i šarlatánů. Zlatý věk hledání elixíru života a umělé výroby drahých kovů navštívil také Plzeň.

Za císaře Rudolfa II. rozmohla se v Čechách do neobyčejné míry alchymie a pokusy o vyrábění zlata. Dle tradic zachovaných v rodině Stehlíků z Čenkova a Treustättů, byl jeden člen rodu toho vynikajícím pěstovatelem astronomie a astrologie a byl prý v pilných stycích se slavným hvězdářem Tychonem de Brahe, který ho také několikráte z Prahy do Plzně navštívil. Stehlík měl, dle téže tradice, svoji hvězdárnu v Saské ulici, kde také ve svém domě zařídil zlatodějnou kuchyni, v níž konal různé pokusy o výrobu zlata, k čemuž prý jej přemluvil jakýs alchymista Škot (snad Alessandro Scotto, jenž přijel 14. srpna 1590 do Prahy?). Nedodělal se ale žádných výsledků a poznal, že byl tímto alchymistou-šejdířem klamán.

Služebník byl na radnici vyslýchán a vypravoval, že pán jeho chodil často v noci do sklepa, kam za ním nikdo nesměl, a nosil tam nějaké balíky. Od toho sklepa měl klíče jen on samojediný. Po jeho smrti příbuzní dali kopati ve sklepě a hledali poklad. Přišli ve zdi na výklenek, kde byla zazděna truhla s kusy ryzího zlata. Rozdělili se o ně.