Jak vznikl Zebín
11. 12. 2009
Jičínské okolí dokresluje vysoký kopec Zebín, na kterém je postavena malá kaplička. Málokdo však tuší, jak vůbec tento kopec vznikl a kdo nechal na jeho samotném vršku kapličku postavit. Jedna z pověstí o tom vypráví.
Kdysi dávno bydlel nedaleko města Jičína mladý muž Vašek. Zůstal sám a staral se o své políčko a svou chalupu, jak nejlépe dovedl. Žádné práce se nelekal. V létě pomáhal sousedům sklízet úrodu a v zimě stavěl s dětmi sněhuláky.
Už dlouhou dobu se mu líbila mlynářova dcerka Madlenka. I jí se mladý, šikovný Vašek líbil. Tajili svou lásku před všemi lidmi z vesnice, protože Madlenčin otec byl nejbohatší člověk v kraji a doufal, že si jeho krásnou dceru vezme za ženu zámožný muž. “ Madlenko, nemůžeme už naši lásku ukrývat,” rozhodl se jednoho dne odvážně Vašek,”půjdu k tvému otci a požádám ho o tvou ruku.” Madlenka souhlasila, ale tušila, že se otec rozzlobí. A měla pravdu. “ Ty a Madlenka?,” divil se mlynář a bouchl pěstí do stolu,” na holku tu čeká jiné živobytí!” Vašek věděl, že nemá cenu mlynáře přemlouvat. Vyběhl ze statku a utíkal daleko od nespravedlivého člověka, který ho odmítl. ” Proč já nemám dost peněz, co bych za to dal, být bohatý a vzít si krásnou Madlenku za ženu!” Slunce se už klanělo za obzor. Vašek seděl pod břízami. Přemýšlel, jak mlynáře přesvědčit, že láska je mnohem silnější a důležitější než bohatství. Tu šel kolem upravený pán a pustil se s Vaškem do řeči:” Vidím, že potřebuješ peníze? Mohu ti je nabídnout, ale jenom pod jednou podmínkou: Za sedm let zůstaneš navždy se mnou!” Vašek radostí vyskočil:” Splním vše, co po mně budeš požadovat!” Cizí muž mu poradil, aby kopal pod stromem na své zahradě, že právě tam najde vytoužený poklad! Vašek nemeškal. Kopal a kopal, až narazil na truhlu! Otevřel ji a v ní se leskly tisíce zlatých dukátů! Hned další den ho ziskuchtivý mlynář přivítal do rodiny. Vašek žil s Madlenkou spokojeně. Vaškova chaloupka jenom kvetla, kolem pobíhaly jejich děti a Vašek zapomněl na slib, který dal neznámému pánovi. Uběhl sedmý rok, když tu se před Vaškem objevil starý známý:” Tvůj čas vypršel. Půjdeš se mnou, jak jsi slíbil!” Teď už si Vašek všiml rohů na hlavě pána a pochopil, že před ním stojí samotný čert! Vašek se nechtěl rozloučit s rodinou a snažil se vymyslet způsob, jak by čerta obelstil. “ Čerte, myslím si, že bych ti mohl cestou do pekla utéct . Jistě nejsi tak rychlý jako já! Nechceš si mě raději ještě vyzkoušet?” “ Dobře,” souhlasil čert,” ty poběžíš od kříže v Soběraze a já od Vrchlabí. Až uvidíš blesk, vyběhni! Když tu budeš první, nechám tě jít, ale jakmile prohraješ, půjdeš se mnou!” Vašek věděl, že musí být první, že musí vyhrát! Tu se z oblohy vynořil mohutný blesk a Vašek vyběhl! Čert dupal a hekal, už už se zdálo, že souboj vyhraje a že Vašek propadne peklu! Najednou však dusot čertova kopyta utichl. Vašek ještě přidal a z posledních sil doběhl k chaloupce! Vyhrál! Divil se, čím to, že se jeho soupeř zastavil, a když vzhlédl vzhůru, spatřil obrovského čerta, jak ze své boty sype kamení, které mu tolik překáželo v běhu! A jakmile čert uviděl rozesmátého Vaška, ozval se veliký hrom a po čertovi jakoby se zem slehla. Vašek se vrátil ke své rodině. Na místě, kde čert vysypal kamení z boty, vyrostl veliký kopec. Marně si lidé druhý den lámali hlavy tím, kde se tam vzal. Jenom Vašek se tiše usmíval a na věčnou památku boje s čertem nechal na samotném vrcholku kopce vystavět malou kapličku.
Až půjdete kolem, nezapomeňte vylézt na vrcholek Zebína a u kapličky si vzpomeňte na nebojácnost mladého Vaška, který vyhrál boj se samotným čertem!
