Jdi na obsah Jdi na menu
 


příběh 1

19. 1. 2010
KOukala jsem na tabuli posanou matematickými vzorky a přemýslela jsem,proč do nás učitelka hustí tolik nesmyslných věcí.V tom se ozval nepříjemný hlas hlas třídní učitelky"Kostinková teď půjde k tabuli a předvede nám příklad z minulé hodiny který si určitě pamatuje,"zoufale se podívám po spolusedící Péťe a ona jen pokrčí rameny,proto pomalu vstanu ze židle a ještě pomalejš jdu k tabuli.Vezmu kousek křídy chvíli nehnutě stojíma usilovně přemíšlím co jsme se minulou hodinu probírali."Kostinková nevystůjte tady důlek,"řekne jízlivě učitelka"."Kostinková,Kostinková,vy jste beznadějný případ!Sedněte si!"s úlevou,ale i zlostí jdu zpátky na místo.Divím se,že si to někdo pamatuje.S pohledem na hlásícího Michala usoudím že to možné je."Patočka který dával mminulou hodinu pozor narozdíl od někoho,vyďte Kostinková,"řekne s posměškem učitelka"půjde k tabuli."Podívám se na tabuli jak Michalova ruka rychle jezdí po tabuli."Michale skvělé jedna!Takhle to má vypadat,vidíte Kostinková z něho sivemte příklad,"no můžu já za to že někdo má vyvinutější mozek než já?Michal totiž patří mezi naše génia ze třídya tím je velmi oblíben u většině učitelů.Pošeptám Péťe"hele ten Michal to je šprt a viděla jsi jak se namě ušklíbl?"zeptám se Péti"Prosimtě toho si nevšímej takovej vlezdoprdelka,"řekne Péťa a já po téhle poznámce vyprsknu smíchy."Kostinková vám to nestačilo u tabule být váma bych si to snažila opravit a ne si to zhoršovat neslušným chováním."řekne rozzlobeně Sépie.Naštěstí s e rozzvoní oblíbený zvonek a začnu si balit věci."Peti jdeš na oběd?"zeptám se."Jo ale počkej na mě před školou ještě musim na záchod."Péťa je moje nejlepší kamarádka už od tý doby kdy jsme obě naastoupily na toto gymnáziu.Já jsem stála v rohu a závistivě jsem koukala na zvučnou partu přede mnou.v tom se vynořila Péta z poza rohu a zeptala se mi jak se jmenuji a poté i jestli si sní sednu.Odpověděla jsem z radostí že jo a od tý doby spolu sedíme.Když se pohádáme trvá nanejvýš,nanejvýš týden káždá omluvíme.Péťa je taky pravý opak mě když vstoupí do třídy všichni kluci se za ní otočí a uznale hvízdnou.To když vejdu dodveří tak se na mě ani nepodívají."Hele Viki co si myslíš o Martinovi?"zeptá se mi znenadání Péťa "chceš abych byla upřímná?"zeptám se a ona přikývne"no nechci mu lichotit ale je to pěkný hovado."Péťa ho ale brání"Prosimtě dyť je dobrej a neříkej o něm že je hovado to není pravda "tomě překvapilo Péťa nikdy Martina nebránila a teď toohle"No tak promin no"omluvím se",Martin je totiž nejhezčí kluk ze školy,ale taky taky má žezlo za největšího frajírka ze školy a myslí si že má pěkný obličej,ne to bych mu křivdila když je celý hezký tak se před ním bude každý klanět.Nechápu že na někoho takovýho můžou holky letět.A to myslím doslova.Když se Martin objeví na chodbě tak se na klidné chodbě rozpukne rozruch.Stydlivky Stojí v koutě a civí na něj jak bacil do lékárny a každou chvíli si něco šeptají.Odvážnější pak s nim zkoušejí navázat oční kontatk a když ani to nepomůže začnous ním i nezávazně flirtovat.Když dorazíme do jídelny obrátím oči v sloup,protože kdo jiný je tady,obklopen svými fotbalovými favoritkami.Procpeme se davem a podívám se na Péťu,která se zastavila a koukala obdivně po Martinovi.Rozhodnu se to nekomentovat,jen zatahám Péťu za mikinu a ona se probudí ze svého snění a jdeme si pro tác s jídlem.No a hádejte co máme k obědu,no co jiného než ŠPENÁT!!!No pomoc jdu si tedy jen pro brambory.Posadíme se a zakousnu se do oslizlé brambory ušklíbnu se a podíváms ena Péťu která se cpe špenátem obrátí se mi žaludek a jdu vyhodit oběd,tedy jestli se tomu může říkat oběd a jdu čekat ven.Jak naschvál si mě Martin který vychází ze dveří jídelny všimne a jde mým směrem.Chci se postavit a jít pryč ale řeknu si,no přeci nepudu pryč to bude vypadat žee se ho bojím tak sedím a koukám jinam"Tak co Kostinková,jak jde život?Už máš nějakýho frajera?"zeptá se."Ne.A i kdyyby,nemusí těto zajímat.A co ty?Už máš zase novou?střídáš holky jako ponožky takže se divím že po tobě pořád jedou."vydechla jsem a rozzlobeně jsem se po něm podívala"To víš jsem přitažlivej,"řekne a zachechtá se."Hm tak to bych si nebyla jistá!U mě je to pravej opak!"řeknu a pocítím ulevu,protože se objeví dlouho očekávaná osoba,tedy PéŤa"ahoj Martine.Tak co jak jde fotbal?Jsem slyšela že máte v sobotu zápas tak držím palečky "řekne sladkým hláskem a ještě sladčeji se na něj usměje.Tak tím mi vyrazila dech!Tak proto se mmi ptala co si na ně j myslím a jak ho bránila"To budu moc rád,ale byl bych radši kdybys mi i ty sdržela palce."řekne kouzelným hlasem který by posadil mnoho dívek,ale mě ne.Krátce se na mě podívá a odejde"No to si děláš srandu ne?"vyjedu na ní"Co to bylo?No řeknu ti to mi vyrazilo dech ale chci od tebe vysvětlení proč si na něj byla dneska tak strašně milá,protože to nikdy neděláš."řeknu jí rozezleně "všechno se jednou mění "řekne a otočí se na patě a jd esměrem k jejímu domovu.No to mě dostalo ještě víc.Jdu také domů.Jen strčím klíč do dveří ozve se psí štěkot.Otevřu pomalu dveře,kdyby náhodou byla Quenda za dveřmi.Jen co otavřu dvěře skočí na mě zlatý kokršpaněl a líže mi ruce.Pohladím Quendu a ona řeknu:"promiň dneska nemám čas,"ona se tedy spokojí s pohlazením a zamíří do svýho pelíšku já si dřepnu na gauč a pustim televizi.Jé dávají Přátelé.Přátelé mě dokaažou odreagovat,i když mam blbou náladu nemůžu se ubránit smíchu.Srandista Joe,spisovný Ross,věčně naříkající Rachel,zpěvačka Phoebe,higienička Monica a kamarád Chandler jsou úžasný.Obdivuji ,že v každé epizodě je plno neopakovaného humoru.Dneska se ale nezasmějii když epizoda je vydařená.Jsem pořád smutná s hádky.S Péťou jsme se moc nehádali,vycházeli jsme spolu.Dneska jsme se pohádali ze všech nejvíc.A kvůli komu?No samozřejmě klukovi!Po skončení Přátel se jdu osprchovata poté si zalezu do pokoje.Pokojík mám úžasně zařízený!Vylezu po schodech,otevřu dveře,vylezu po po laně.Lano se mi líbí ze všech nejvíc a taky kvůli tomu hodně prosila.Nad postelí mám taky plakáty zpěváků a herců,mimo jiné i plakát s přátel a svítící hvězdy.Nalevo od postele je starodávný psací stůl,vedle stolu je knihovna narvaná spousty žánry knih.Červená knihovna,fantasy,sci-fi,vědecké....Naproti knihovně mám na skřínce věž,kterou jsem dostala k patnáctinám,vedle je potom skříň kde mám oblečení.Můj pokojík je vcelku docela prostorný.Dojdu k věži a dám do ní první cédéčko které mi je po ruce a vylezu na postel.Právě se z věžě ozývá hlas zpěvačky která právě zpívá písničku Hallelujah.Jsem docela dobrá v Angličtině a tak jsem si přeložila text a její slova mě zaujali.Zpívá o lásce,poté rozchodu a zklamání všechno tak pronikavě....Najednou začnu myslet na Martina,nevím proč.Proč bych měla myslet zrovna na někoho který ZAVINIL HÁDKU dvou nejlepších kámošek.Měla bych na něj myslet při písničce o nenávisti,než o lásce.Nemám ráda frajery co si hrajou na nejchytřejší!Mám ráda kluky co jsou samy sebou,kteří ser nepřetvařují.Při svém přemýšlením usnu hlubokým spánkem.V noci se probudím,protože se mi zdál sen,který se mi ještě nikdy nezdál Zdálo se mi že mě někdo mlátí.Neviděla jsem mu do tváře ,ale viěla jsem jeho vlasy.Vlasy měl polodlouhé a tmavě hnědé postava jeho byla urostlá.Tipuju tak 25-30 let.V ruce měl černý opasek který si vytrhl s džín.Mlátil mě opaskem přes hlavu a přes ruce až mi začali ruce krvácetUviděla jsem v mžiku na jeho opálené ruce tetování které připomínalo čínské znaky.V tom jsem se šokovaně probudila.Podívala jsem na bubudík který ukazoval nekřesťanskou hodinu 3:00.cO TO MĚLO ZNAMENAT TEN sen?Zadumaně přemýšlím ,ale na nic kloudného nepřijdu ,jdu tedy do kuchyně si udělat kafe na uklidněnou.napustím do varné konvice vodua čekám až se ohřejemezitím si připravím hrnek a Nescafé 3 v jednom.Dám si tři lžičky do hrnku a zaleji ho ohřanou vodou.Zasednu ke stolu a přinesu ještě cukr.V plném šálku kávy zažbluňká kostka cukru.Musím pchválit člověka, který přišel ne to že se z kávových bobů může udělat tak chutný nápoj jako káva.Mělo to být předvídání?Že by to mělo být varování?ne,to je blbost už z tich knížek blbnu,řeknu si.Dopiju tedy rychle kávu a jdu zpátky do pokoje.Zalezu do postele a koukám na svítící se hvězdy.Nemůžu usnout.Pořád přemýšlím o tom snu až za chvíli usnu.Ráno se mi rozdrnčí budík do ucha.Rozzlobeně ho hodím do kouta pokoje,ale budík nepřestává řinčet a pořád si zpívá to svý crrr.Po minutě se unaveně zvednu hlavu,poté se podadím a pomalu slezu z postele,vypnu budík ,dám ho na své místo a jdu si ukuchtit něco ksnídani.Se zklamáním zjistím,že nemáme jogurt ani rohlík,jen piškoty a okoralý chléb.pSpokojím se tedyx s piškotami a když dojdu s piškotami v jedné a čaji v druhé ruce ke stolu uvidím tam vzkaz ze včerejška od maminy:Viki,nakup chléb a rohlíky na ránoať máš něco k snídani.Pac a pusu Máma.Já si toho vzkazu včera nevšimla.mamina byla nejspíš celounoc v práci.Mamka pracuje jako novinářka místních novin a asi neměla dokončený článek.Jako obvykle s mamkou se jak tak vidíme,protože ona je věčně v práci.Dojím snídani a kouknu po hodinách.Hodiny ukazují půl osmý.Tak to je na čase abych vyrazila do školy.Sbalím si věci do školy vezmu s věšáku bundu,protože podzim se nezapře,vezmu si moje converskya bágl na záda a vyrazím na cetsuza dobrodružstvím.Ironicky mysleno samozřejmě.Musím se omluvit Péťe,nařizuji si.čím se přibližuji ke škole tím víc jsem nervozní.Snad po desáté si přehraji omluvu kterou jsem si připravila.Jsem víc a víc rozhodnutá se Péťe omluvit.Byla jsem sobecká a neměla jseem na ni křičet.Ani se nedivim že odešla a že se mnou nemluví.Pomalu se blížím ke škole.Náhle uvidím Péťu která tam stojí sama,opřená o budovu školy.Naše pohledy se střetnou.I za nevlídnost počasí a dálky která nás od sebe dělí vidím jak je smutná.Půjdu za ní nařizuji sia pomalu jdu k ní.Ona namě pořád kouká a já si připadám trapně Když k ní přijdu tak potichu pravím:"Péťo já se moc omlouvám za ten včerejšek byla jsem hnusná a neměla jsem ti nic zakazovat.Vím že jsem to přehnala,ale vytočilo mě to!To nebylo ode mě hezký.Moc se omlouvám.Odpustíš mi?"Já nikdy nbyla ta která se uměla omluvit.Koukám nani s nadějí v očích.Chvilku na mě jen tak kouká a já se začínám bát že odejde,ale nakonec pomalu kývne.Obejmu ji"Dyť mě udusíš!"směje se Péťa"ale ty mi musíš vysvětlit proč si byla na Martina milá a proč ses ho zastávala."řeknu jí.Tohle mi vrtá hlavou nejvíc."No víš...."začne nejistě"on se mi už hodně dlouho líbil a já sem to ukazovala špatným způsubem.Prpto jsem se do něj navážela,protože se mi líbil.No a tak jsem chtěla změnit taktiku a byla jsem na něj milá no a tak jsem vybrala po druhý správně!"No to je šok."No říkám ti to je šok!No,Martin je hezkej,ale jak si s holkama hraje takt o se mi vůbec nelíbí."jak řikám je hezkej ale nemusí být dobrej.Moje úvaha se rozplynula jako dým,když začalo zvonit.Nahlas zakleji a pádíme s Péťou na hodinu,zjistím že zrovna máme chemii.Vytrhnu do dveří a za stolem se dínáš učitel ne chemii Kyslinger.Kyslinger je mladej oproti jiným učitelům spousta holek je do něj zabouchnutá.Já ne."Kde jste byly?Už je dávno po zvonění!"zeptá se."Pane učiteli my jsme zaspali,"odpovím Kyslingerovi."tak si jděte sednout.vy ne KOstinková.Vy tu zůstanete a popíšete nám látku kterou jsme dávno ukončily,"jéjé no tak to jsem úplně vedle Proč jsem se včera nenaučila?"No...skončily jsme látku...."zakoktám"No to vím že jsme ukončily látku,ale popište jí."řeknejiž rozzlobeným hlasem.je mi horko tak si rozepnu a pod mikinou mám samozřejmě sexy triko s velkým výstřihem.Zavrtím objemnými vnadypřed učitelem a Kyslinger zalapá po dechu a řekne"Kostinková dneska vás přeci jen zkoušet nebudu.Přeci jsme zrovna ukončily látku,To by bylo o de mě neféér.Kostinková,stavte se po vyučování u mě v kabinetu."co mi chce pomyslím si.V tom se rozezněl zvonek a my jsme museli přejít sdo jazykovky.po poslední hodině se mi Péťa zeptá jdeš se mnou na oběd,""nene já ještě musím za Kyslingerem do kabinetu."Jdu tedy do kabinetu.Zaklepám a z místnosti se ozve dále,vstoupím tedy do dveří a uvidím za stolem sedět Kyslingera jde směrem ke mně a za mnou zamkne.co to dělá?,pomyslím si.Najednou ke mně přistou pí a zašeptá mi do ucha"Pojď kotě,jde me na to!"řekne a přitáhne si mně k sobe.začne mě líbat a hrubě osahávat.Stojím tam jak solný sloupaž mě probudí hrubý dotek jeho prstů bloudící po mém těle,dám mu tedy fackus nadávkami"Ty jeden prasáku!Co si to dovoluješ!zakřičím na něj"jo tak takhle si to naplánovala nejdřív mě svedeš a pak si hraješ na neviňátko.No že se divim dyť to ste vy!Ženský!!!Ale takhle s to nezvykej bu´d to pude po dobrym nabo po zly."řekne rozzlobeným hlasem."nech mě.Pomooooc!"zakřičím na pomoc ale on mi zacpe pusu šátkem a začne mi výhružné mlátit černým páskem mlátit přes hlavu a ruce.Ruce mi začali krvácet jak mi mlátil...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář