Jdi na obsah Jdi na menu
 


Parypsychologie část 12.-Telepatie

10. 12. 2009
Myšlenka je mozkem produkovaná výšedimenzionální energie. Může být absorbována do vlastního pod­vědomí nebo být vyzářena do prostoru. Její intenzita záření závisí na zaměření, tj. soustředění se na určitý problém nebo představu, na víře, která zde působí jako zesilovač, a na volním působení, aby se určité myšlen­ky uskutečnily.

Telepatie je působení myšlenek a citů vlastního vě­domí na podvědomí druhých osob na dálku. Je to pří­mé vnímání nálad, myšlení, pocitů, dojmů a úmyslů od nás vzdálených osob. Je to přirozená schopnost stojící na základě přírodních věd. Myšlenky se pře­nášejí ponejvíc, myslí-li někdo velmi živě na druhé­ho, přičemž se vytvoří mezi vysílajícím a příjemcem druh duševního rozkazu jako při hypnotickém spán­ku. Samo o sobě přenášení myšlenek telepatické jevy nezpůsobuje, nejsou-li k tomu dány podmínky. Čtení myšlenek druhé osoby spočívá ve schopnosti vnímat vyzařované myšlenky a rozumět jim. Přijímací schop­nost, tj. možnost dát se ovlivnit druhou osobou, není známkou slabé vůle. Každá myšlenka, chtěná nebo nahodilá, vytváří myšlenkové vlny, kmity, které se šíří do prostoru a vyvolávají u jiných lidí větší nebo men­ší dojem. Síření se děje přímočaře, přičemž se po­zornost příjemce obrátí na dárce záchvěvů. Usměrníme-li však myšlenku na určitou osobu, získávají kmity na energii jako na směrové antény. Čím pasivnější je pří­jemce, ti lepší je výsledek přenosu. Uvede-li se příjemce do aktivního stavu, zruší příjem. Přenášeny mohou být nejenom okamžité myšlenky, představy, předtuchy a živé sny, ale i dojmy zažité v minulosti, které uchováváme v paměti. Na tom spočívá známý jev sympatie nebo anti­patie. Je možné sestavit i diagnózu nemoci při psychic­kém propojení. Vylíčení detailů ze života neznámé osoby je v podstatě telepatický příjem jejích myšlenek.
Přenášení myšlenek je možno rozdělit na tři druhy: a) Přenášení vědomých myšlenek na osoby k tomu připravené, buď ve stavu hypnózy nebo při vědomém bdělém stavu.
b) Přenášení vědomých myšlenek na osoby ve sta­vu nepřipraveném.
c) Bezděčné přenášení podvědomých myšlenek na cizí mozek úplně nepřipravený. Podvědomé myšlenky byly dříve v naší vědomé paměti, po zapomenutí pře­šly do podvědomí.
Silný sympatický vztah činí osoby přístupné vzá­jemnému vlivu přenášení myšlenek a dojmů. Kde pří­jemce vlivu je často přístupný a připravený, není třeba vůle. Myšlenka se přenáší sama nebo stačí pouhý živě představený rozkaz. Při důkladně provedeném přeno­su myšlenky se přemůže i silnější vůle a přímý odpor, neděje se to však přímým znásilněním vůle příjemce, nýbrž jakýmsi fyzickým nutkáním a pokušením nebo nepokojem, vlastní vůle rozhodne pak svobodně. Tele­patie působí jen na představu, náladu a cit, nikoliv na mravní vůli. Sem až nesahá působení duševních sil. V okamžiku přenesení myšlenky převládne vědomí vysílatele v obou vědomích. Podmínky pro telepatický přenos Okolnosti příznivé k ovlivnění příjemce jsou, když vědomí příjemce je vzdáleno - např. ve spánku. Mno­ho telepatických přenosů vzniká ve spánku. Koncent­rovaná myšlenka v nebezpečí, např. v nebezpečí smr­ti, vnikne snadno do podvědomí spícího a vyvolá tele­patický nebo jasnovidecký přenos. Za normálních okol­ností nepůsobí myšlenka vysílatele na příjemce proto, že je přítomno vědomí. Jsou-li oba při obyčejném vě­domí, nelze telepatický styk navázat. Při telepatickém přenosu je třeba se soustředit jak na myšlenku (zprá­vu), tak i na osobu příjemce. Osobu a zprávu je třeba uvést do úzké spojitosti, tj. navázat živý kontakt. Ne­smíme být zaujati sebou a naším osobním zájmem, ale příjemcem a snahou získat ho pro naši myšlenku. Musíme být ve stavu napjaté pozornosti na osobu a zprá­vu, kterou přenášíme. Má-li být přenos účinný, je nut­no, aby celá bytost spolupůsobila. Učme se myslet jen na to, co činíme, jinak tříštíme svou bytost. Branou k nejhlubším silám duše je cit. Činí nás přístupné pro jemné záchvěvy myšlenkové energie. Sympatie je schopnost lidí přijímat navzájem duševním přenosem své poznatky a dojmy se stejně rezonujícím podvědo­mím. Mozky mají sladěný příjem zpráv. Vysílající se musí přivést do stavu zvýšené aktivnos­ti, jeho vědomí se musí co nejvíce soustředit do ohnis­ka svého přání. Musí vyvolat stav napjaté duchapří­tomnosti, a dovede-li to, i stav úzkostlivě nezbytné tuž­by. Jinak vznikají telepatické jevy jen samovolně ve chví­lích hrůzy, úzkosti, strachu a dalších emocí. Příjemce musí být ve stavu pasivnosti, vědomí a vůle poněkud vzdálené a musí setrvat v klidné nečinnosti bez těkání myšlenek. Ve spánku je jeho podvědomí snáze přístupné cizí myšlence, která se projeví jako sen. Okolí vysílatele pokud možno přizpůsobit, lepší je šero, tma, ticho a vědomí bez těkání myšlenek. Okolí příjemce musí být opačné, lehká únava, hluk v okolí, jednotvár­nost, šero, tma a zklidnění mysli. Přenos myšlenek Přenos myšlenek se děje různým způsobem. Messing - jedno ze slavných médií, jednou řekl: „Myšlenky lidí ke mně přicházejí jako obrazy." Přenos myšlenek se děje jako vnitřní hlas (slyšení myšlenek), jako písmo (čtení myšlenek) nebo jako obrazová vidina. Od tohoto obrazového přenosu myš­lenek je už jen malý krok k myšlenkové projekci a myš­lenkové fotografii, jak dokázal americký psychofotograf Ted Serios: ukazuje schopnost promítání vlast­ních myšlenek jako obrazů na obyčejný filmový pás. Tento postup se nazývá myšlenková fotografie. Nová věda tento jev prozkoumává. Serios může skryté myš­lenky jiných osob také přenášet na film. Dokáže foto­grafovat také zbraně a letadla, tj. tajné zbraně a tajné projekty při myšlenkové fotografii. Dokázal fotogra­fovat vesmírnou loď v projektu a projekt autobusu. Zde se dobře osvědčila polaroidní kamera s okamžitým vyvoláním filmových záběrů myšlenek. Funkce myšlen­kové fotografie je v blízké souvislosti s dlouho zná­mým fenoménem ideoplastiky, ztvárňování myšlenek, dnes související s funkcí bioplazmatického pole. Vědec Notzing popisuje již v roce 1914 materializo­vání bioplazmatické energie vycházející z rukou média: „Za pološera jsem viděl velmi dobře svazek lepkavé šedobílé hmoty." Když vědec odřízl část tohoto svazku, dávalo médi­um najevo bolest. Tato studená lepkavá hmota tvoří materiál, na němž se lidské myšlenky zrcadlí. Tak jsou například přijaty myšlenky a z nich jsou formovány obrazy, které při další materializaci představují napří­klad části těla nebo celé tělo. Na tuto bioplazmatic-kou hmotu lze tedy promítat koncentrovaným myšle­ním obrazy. Cizí manipulace na této bioplazmatické hmotě, jako trhání, řezání a bodáni, znamenaly pro médium bolest a škody na zdraví. Známá vědecká pracovnice v oboru parapsycholo­gie Alexandra Neelová, která prožila léta v tibetských klášterech, popisuje formy myšlenkové projekce, kte­ré jsou materializovány z bioplazmatické hmoty. Jsou vytvořeny lidské postavy, ťulpasové, kteří se chovají a jednají tak, jak už neurčuje vedení a vůle myšlenko­vého stvořitele. V této souvislosti popisuje Neelová ideoplastiky v Tibetu. Kůň uhání a řehtá. Na jeho hřbetě sedí fantomový jezdec, který sestoupí s koně a mluví s ostatními lidmi na silnici a chová se jako skutečný člověk. Ve fantomové budově mohou skuteční lidé přenocovat. Fantomo­vý jezdec a budova jsou ideoplastické předměty vytvořené silou myšlenek. Také v západním světě jsou zná­mé případy myšlenkových obrazů, které nabyly fyzic­kou formu. Rovněž i fenomény apportů, označované dříve jako zázraky, jsou uváděny v Bibli - Novém záko­ně. (Nasycení tisíců lidí několika chleby, svatba v Kanaan atd.) Zázrak s vínem provedl ostatně také farář z Arsu ve Francii. Musí být nevyčerpatelný zdroj těch předmětů, kte­ré se dají vytvořit myšlenkovou projekcí na bioplazmatickou hmotu. Nad to se vytvořil zřejmě během mi­lionů let lidských dějin univerzální zdroj vědomostí a zkušeností, který se dá telepaticky „načepovat" a vy­užít. Tam je nashromážděno všechno, co kdy lidé po­znali a zažili. Náhle se objevující knihy ze všech dob, které skrývají záhadná vědění a odhalují velká tajem­ství a hádanky, pocházejí pravděpodobně z toho ga­laktického, kosmického zdroje vědomostí a zkušenos­tí. Tyto energie proudily telepaticky do mozků osob nadaných schopností vnímání a byly zveřejněny. Člo­věk našeho století by se tedy musel naučit dovést do přítomnosti zdroje nepřehledných řetězů z minulosti. Novodobé teorie říkají, že vědomí a informace nemusí být vázány na hmotnou formu. Vědomí o kosmickém rezervoáru vědomostí je již obsaženo ve starých kro­nikách Hindů. Jak zvládnout mechanismus telepatie? Shromažďování zkušeností ve vztahu k telepatii je bezpochyby spojeno s mnoha obtížemi, protože stále vystupují vysílací a přijímací poruchy působením ci­zích myšlenkových vln. Je třeba vyvinout metodu, jak se odstínit proti cizím spontánním, náhodným nebo vědomým vlnám. Je tedy třeba: a) Stanovit si cíl. (Určitý cíl nebo určitou osobu.)
b) Uskutečnit si vlastní přání a sny. (Například pěs­tovat skrytý talent, získat informace o událostech, zís­kat přátelství osoby atd.)
c) Koncentrovat se na podstatné, na jedinou myš­lenku a tuto opakovaně vysílat v různých intervalech. Ostatní myšlenky během této doby z vědomí odpojit.
d) Ukazovat připravenost k vysílání i přijímání myš­lenek.
e) Cvikem dosahujete úspěchu.
Každému člověku je dána dispozice se alespoň teo­reticky uvést do situace, kdy přemůže faktor prostor -čas. Nahlédneme-li do světa zvířat a hmyzu, zjistíme, že používají jakési přijímací a vysílací zařízení, které však u člověka zakrňovaly od okamžiku, kdy začal své myšlenky vyjadřovat artikulovanou řečí. Zprávy osob nadaných schopností vnímání paranormálních jevů Na všech kontinentech jsou média, která jsou kon­zultována pro své neobyčejné jasnovidecké schopnos­ti. Parapsychologové se ptali řady z nich, jak toto na­dání u sebe zjistila a jaké vysvětlení by pro to asi měla. Paní Buchelová říká:
„Nevím, zda jsem přišla už jako jasnovidka na svět. Byla jsem ještě zcela malé děvče a viděla jsem najed­nou mého bratra ležet mrtvého na silnici v krvi. Mat­ka mě za to vyplísnila. Několik dnů nato byl bratr sku­tečně usmrcen automobilem. Od té doby mě matka brala vážně. Jednoho dne ke mně přišla španělská ci­kánka, která byla po 17 let jednou z nejvyhlášenějších jasnovidek v Madridu. Náhle ze dne na den u ní tato schopnost zcela selhala. Řekla mi: Jy máš tu schop­nost, kterou jsem já neodvolatelně ztratila!' Vědci jsou toho názoru, že jsem jako computer, který myšlenky, přání, naděje, starosti a tajemství ostatních vyzví a vý­sledek vypoví jako proroctví. Nevím, ale to už souhlasí proto, že všechno musí přijít tak, jak to člověk v sobě nosí. Během let jsem učinila tuto zkušenost: Osobní kontakt je pro jasnovidectví nejlepší. Není-li to mož­né, stačí fotografie z poslední doby s podpisem. Snad to souvisíš tím, že musím pochopit člověka v jeho oka­mžitém prostoru a času, abych naznačila pokračování jeho okamžitého prostoru a času do budoucnosti. Čas se v mých rukou jakoby rozplývá."
Paní Niessenová říká:
„Bylo mi osm dní, když matka zemřela. Bratři při­šli do sirotčince a já jsem byla darována chudší rodi­ně. Moje druhá matka musela pracovat, a tak jsem byla často sama. V pěti letech, když jsem seděla u hračky, viděla jsem náhle bíle oblečeného mnicha, který se usmíval. Měl dlouhý bílý vous a bílou kutnu s velkým růžencem. Po tomto zjevení se u mne náhle objevila schopnost jasnovidectví. V okolí jsem často předpoví­dala události a lidé se mi vysmáli. Později jsem viděla už předem druhou světovou válku a smrt svého muže. Velmi jsem trpěla díky vědomí vidět nadcházející udá­losti. V šoku při bombardování města mne jasnovidec­tví opustilo, ale pak se náhle zase dostavilo. Předpo­věděla jsem smrt kamaráda mého druhého muže, kte­rý pak zahynul při důlní katastrofě. Můj muž byl toho­to osudu ušetřen, protože uposlechl mé rady a nejel toho dne do dolu. Předpověděla jsem stavbu berlínské zdi a v roce 1961 arabsko-židovskou válku, smrt Konrá­da Adenauera, smrt Johna F. Kennedyho a jeho bratra Roberta Kennedyho. V roce 1964 ke mně přišel je­den muž a žádal mne o radu. Chtěl přísti den letět na Mallorcu. Radila jsem mu, aby let posunul o 24 hodin s tímto odůvodněním: Vidím v horách pastýře se stá­dem ovcí a koz, jedno ze zvírat vám běží před vůz.' Muž však mé rady neuposlechl a letěl v určeném ter­mínu na Mallorcu. Týž den při cestě zpět k letišti jel s vozem velkou rychlostí a před vůz mu vběhlo zvíře ze stáda jednoho pastýře. Při nehodě muž na místě zahynul. Zprávu mi přinesla jeho žena."
Jeane Dixonová (Kassandra z Washingtonu) říká: „Když jsem začala správně mluvit, pozorovala na mně moje matka něco neobyčejného. Řekla jsem jí, že se otec vrátí z cesty se psem pro mne. Bydleli jsme v Kalifornii a otec byl na obchodní cestě v Chicagu. Donesl mi psa, přesně takového, jakého jsem matce popsala. Jindy jsem se ptala matky po dopise s černým rámem. Za deset dnů došlo oznámeni' o smrti dědeč­ka. Matka pozorovala, že nevyprávím pohádky, jaké si děti často vymýšlejí. Když mi bylo osm let, přicházeli k nám známí i neznámí lidé. Jednou se mne ptala mla­dá dáma, zda má vzdát svou divadelní kariéru. Viděla jsem mnoho velkých dolarových bankovek a řekla jsem jí, aby zůstala herečkou. Krátce před druhou světovou válkou jsem se vdala. Můj muž byl o mém nadání v plné šíři přesvědčen až tehdy, když jsem mu zachránila ži­vot. Jednou odpoledne balil kufr na cestu do Chicaga. Náhle jsem viděla jasně zřícení letadla. Prosila jsem ho, aby jel vlakem. Dopravní letadlo, kde si muž ob­jednal letenku, se zřítilo krátce před Chicagem. Nikdo katastrofu nepřežil. Slyším jen hlas, který ve mně ho­voří, já nikdy neřeknu, co si myslím. Mnohdy stačí, když se špičkou prstu dotknu návštěvníka a okamžitě o něm vím, co mu přinese budoucnost. Nejvýznam­nější jsou pro mne zjevení, které mám nechtěně a pře­kvapivě. Když taková vidina přijde, změní se kolem mne všechno, dokonce i vzduch. Stojím sama na vyvýše­ném místě a hledím dolů. Nic se mě nemůže dotknout. Tyto vidiny jdou velmi často za blízkou budoucnost." Pan Gruenig říká:
„Můj dědeček byl znám jasnovidectvím a hodně lidí ho vyhledávalo. Myslím, že jsem jeho nadání zdědil. Již jako třináctiletý jsem dovedl předpovědět události, které se brzy vyplnily. Varoval jsem učitele před ná­vštěvou cirkusu, že lev napadne a těžce zraní krotite-le. Když se to skutečně stalo, řekl učitel, že jsem ve svazku s ďáblem. Krátce nato jsem volal na dvoře ško­ly: ,Pozor, on spadne!' Za nějakou dobu spadl spolu­žák s tyče na šplhání v tělocvičně a zabil se. Ředitel mi zakázal dále šířit neklid. Brzy jsem pochopil, že mám povinnost lidi varovat. Bylo to pro mne velké zatížení, protože 80% lidí, kteří za mnou přišli, chtěli slyšet pouze pozitivní předpověď. Ale já musím ve 20% zce­la jasně a otevřeně říci nepříjemnou pravdu, protože tato pravda pro ně znamená pomoc. Vidím své poslá­ní ve varování osudem pronásledovaných lidí před ne­bezpečím. Pokouším se svou úlohu vidět v mediální životní pomoci."

Paní Soleilová říká:
„Moje činnost je závislá od vývoje mého dětství. Byla jsem velmi věděníchtivá, velmi brzy jsem odložila školní učebnice a četla vědecké knihy. Dědeček, kterého fasci­novala astronomie, mne zasvětil do dějin hvězdářství. V deseti letech jsem měla první vidinu. Často jsem na­vštěvovala hřbitov v Blois pro jeho klid a také pro množ­ství květin. Jednou jsem tam zažila silnou bouřku bez deště a náhle jsem viděla celý sluneční systém, zrození a formování planet. Druhou vidinu jsem měla v 17 le­tech. Na jaře za hezkého počasí jsme si vyprávěly se stejně starými kamarádkami. Náhle jsem viděla jednu z nich vzplanout v ohni a řekla jsem jí: ,Ty shoříš zaživa!' O několik měsíců později vzplanul její oděv při manipu­laci s lihovým vařičem a popáleniny byly tak těžké, že zemřela. Tato událost mne hluboce zasáhla a ovlivnila moji pozdější kariéru jasnovidce. Chtěla bych nejdříve říci, že výraz jasnovidectví je používán jako označení nejrůznějších věcí. Je používán pro telepatii (pro pře­nos myšlenek a dojmů), pro předtuchu (ohlášení se budoucí události) a pro psychometrii (označení pro vě­domí, které obdržíme při dotyku předmětů). V každém případě je výraz jasnovidectví dvojího významu a svádí nezasvěcené k mínění a k názorům, které pocházejí z obrazů nebo symbolů. Přitom je to skutečně zřídka, kdy se sama zmohu k nějakému vidění. To, co je ozna­čováno jako jasnovidectví, a co já raději nazvu intuitivní vědění, je svět sám pro sebe, jehož tajemství věda dosud nerozluštila."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář