Parapsychologie část 8.-Komunikace 1
Ve stadiu před spánkem vnímají tito lidé vibrace. Rozprostírají se od krajiny solar plexu v blízkosti pupku až k hlavě a odtud až k prstům u nohou. Když tyto vibrace dosáhly maxima, což se jeví jako zpívání nebo pískot v uších, odloučí se psychické jemnohmotné tělo od odpočívajícího materiálního těla, vznáší se nad ním ve vzduchu a klouže pomaleji nebo rychleji k vysněnému objektu. K pocitům strachu nedochází, poněvadž člověk je si stále vědom svého zvláštního stavu a toho, že se může na vlastní přání ihned vrátit zpátky k materiálnímu tělu. Objeví-li se tyto zážitky několik dní za sebou, dají se vlastní vůlí vědomě navodit i ukončit. Pak se dá sotva mluvit o zážitcích snů. Také duševní poruchy ve smyslu zmatení ducha jsou vyloučeny, když dotyčná osoba může nadále vykonávat kvalifikovanou práci ve svém povolání. Pro reálnost tohoto stavu hovoří, že v průběhu cesty astrálního těla jsou vnímány často cizí zvuky jako zvony, letadla, železniční doprava atd., které jsou vnímány smysly i po náhlém probuzení. Zdá se, že během průběhu astrálních exkurzí zůstane část vědomí spojena se smyslovými orgány. Přitom zbývá otázka, zda je volní řízení astrálního těla vedeno podvědomím nebo vědomím. Také při bezvědomí, např. při nehodách, dochází příležitostně k paranormálním jevům tohoto druhu: Řidič automobilu byl při nárazu na překážku z vozu vymrštěn a upadl do bezvědomí. Náhle viděl celou tuto scénu zvrchu, ze vzduchu. Viděl shon lidí, záchranáře, lékaře a oživovací pokusy na jeho těle. Později, až přišel k sobě, mohl o postupu záchranných prací do detailu vyprávět. V tomto případě se jedná o uvolnění se astrálního těla havarujícího řidiče, které pak funguje jako pozorovatel z vyšší dimenze. Dá se pokračovat v řadě podobných příkladů.Cestující jasnovidectví Cestující jasnovidectví spočívá v tom, že naše astrální tělo je schopné se spontánně vzdálit od našeho těla např. ve snu. Cestující jasnovidectví se dá poměrně lehce vyvolat. Než se ubereme ke spánku, udělíme si sugestivně příkaz cestovat do cizí země. Ten se pak projeví ve snu jako cestování po této zemi. V hypnóze se dá cestující jasnovidectví lehce přivodit. Hypnotizovaný pak líčí dojmy z cesty. Pocit existovat mimo vlastní tělo nemusí být přímo parapsychologickým jevem, může to být jen produkt autosugesce. Extatické a mystické zážitky mají často takový význam, že je člověk nezapomene po celý život. Například vidina, že se vzdaluji od svého vlastního těla na lůžku směrem bílého světla k Bohu. Tyto pocity obsahují při vnímání intenzivního světla pocit jednoty s univerzem. Zážitky tohoto druhu mají na člověka velký dojem, obyčejně se zjevují u člověka, jehož duch byl připraven meditací. Podobné účinky se dají u člověka vyvolat psychicky působivými drogami.Nejzáhadnější vlastností mimosmyslového vnímání je její nezávislost na hmotných fyzikálních podmínkách. Nehmotné myšlenky pronikají při telepatii hmotnou překážkou, například olověným pláštěm blokujícím elektromagnetické vlnění, což je důkazem, že myšlení není druhem této energie. Mohou působit na velké vzdálenosti, prostor a čas pro ně není překážkou. Jsou však velmi citlivé na změny psychické situace. Faktory, jako vyhlídky do budoucna, záliby a měnící se nálady, mají značný vliv na mimosmyslové vnímání. Faktory, které jsou všeobecně příznivé pro duševní činnost, je ovlivňují pozitivně. Faktory negativní, jako duševní napětí, nervozita, strach, dlouhá chvíle, starosti, rozptýlenost a únava, ničí schopnost mimo-smyslového vnímání. Jen málo lidí umí kontrolovat příznivé faktory a tím mít pravidelně zážitky mimosmyslo-vého vnímání, nebo dokonce řídit jejich funkce.Vědomí na cestách Schopnost nechat své astrální tělo ve změněném stavu vědomí vystoupit z materiálního těla je již po staletí známý fenomén. Podporuje závěr, že člověk se sestává nejméně ze dvou látkově různých a navzájem se doplňujících systémů: Jednoho fyzicky hrubohmotného a jednoho psychicky jemnohmotného těla. Existují spolehlivá statistická šetření o častém výskytu, trvání, intenzitě a jiných charakteristikách mimotěles-ných zážitků. Mimotělesnost nepředpokládá žádné zvláštní mediální schopnosti a je prožívána bez výjimky u všech lidí, nezávisle na rase, stáří, pohlaví, náboženství a původu. Rozhodující je jen způsob, jak ho člověk pochopí a vyloží. Ernest Hemingway zažil jeden takový výstup vědomí během první světové války v zákopech, když v jeho bezprostřední blízkosti vybuchl granát a zranil ho na noze. Líčí názorně, jak se jeho astrální tělo vysouvalo z materiálního těla, jako by se vytahoval hedvábný kapesník z kapsičky. To ho tak ovlivnilo, že nechal později hrdinu svého románu prožít totéž.C. G. Jung měl podobný zážitek po srdečním infarktu. Pise: „Zdálo se mi, že se nacházím vysoko ve vesmíru. Daleko pode mnou byla zeměkoule ponořena do nádherného modrého světla. Viděl jsem modré moře a kontinenty. Hluboko u mých nohou ležela Indie a Ceylon. Jak jsem se později informoval, musel jsem se nacházet ve výšce 1500 km, abych mohl mít tento pohled na Zemi. Byl to ten nejnádhernější pohled, jaký jsem kdy zažil. Vidiny i zážitky byly úplně reálné. Nic nebylo vymyšleno, vše bylo objektivní skutečností." Psychoanalytik Jung jistě při svém líčení nepřeháněl.Cromwell Varley, anglický vynálezce, vyprávěl o svých mirnotělesných zážitcích. Během práce ve své laboratoři klesl omámen chloroformem pozpátku na lehátko. Držel stále chloroform v ruce a nebyl schopen udělat ani pohyb. Viděl svou ženu spát v horním poschodí a sebe ležet bezmocně naznak. Pokusil se živou představou vniknout do podvědomí své ženy a informovat ji o tom, že se nachází v nebezpečí. Žena skutečně vstala a zachránila mu život, poněvadž stále ještě držel chloroform u svého obličeje.Telekomunikace (komunikace na dálku přes hyperprostor) Člověk (médium nebo senzibil, tj. ten, kdo se dorozumívá prostřednictvím svého podvědomí) vytvoří na základě komunikačního faktoru (podvědomého impulsu) přístup ke všeobecnému podvědomí, tj. vytvoří přípoj k univerzálnímu zdroji dat a informací. Přes toto všeobecné podvědomí získá člověk kontakt s individuálním vědomím druhých lidí. Ve všeobecném duševnu je obsaženo vše, co zanechá nebo zanechalo stopy v duši člověka, ať již je tento vědomě nebo podvědomě vnímá. Podle Sigmunda Freuda se lidé prvotně dorozumívali telepaticky. Když byla vytvořena řeč a písmo, odpadl pomalu tento způsob dorozumívání.Komunikační faktory Komunikační faktor je původní podvědomý impuls, který vychází od člověka citlivého pro mimosmyslo-vé vnímání a který mu umožňuje komunikaci. Komunikační faktor nezná žádné zábrany v prostoru a času a je podkladem pro všechny parapsychologické jevy, protože tyto jsou v podstatě podvědomou komunikací.Komunikační faktor sjednocuje paranormální jevy v prostoru. Rozsáhlost případů v praxi vede k rozdělení paranormálních jevů na telepatii, jasnovidectví, pre-kognici a psychokinezi. Mezi těmito jevy se však jeví spojení. Ukazuje se, že ve skutečnosti je podstatou paranormálních jevů podvědomé zprostředkování poselství. Toto vstupuje do vědomí různým způsobem, například duchovním vnímáním, intuicí, jako obrazy snů, v halucinacích nebo v působení na hmotu. V této souvislosti se jedná o jediný faktor těchto jevů - o komunikační faktor.Komunikační faktor při telepatii Při telepatii se komunikační faktor vztahuje na okamžité poselství mezi vysílatelem myšlenky nebo citu a příjemcem. Toto se nedá odblokovat prostorem. Tento původní podvědomý impuls je motorem komunikace - tam, kde chybí, k ní nedojde. Pokusy s telepatií byly prováděny přes velké vzdálenosti: Rhine prováděl úspěšné pokusy na vzdálenosti od 265 do 485 km. Vasilijev měl úspěch na vzdálenost do 1700 km.Příklad:
V roce 1928 se konal úspěšně pokus mezi městy Boston v USA a Cambridge ve Velké Británii na vzdálenost 6000 km. V tomto případě vysílali experimentátoři pomocí média Margery poselství z Bostonu do Cambridge, kde zprávu přijalo před skupinou vědců médium Litzelman. Přitom bylo použito tzv. křížové korespondence, kdy text obsahující mezery, vysílaný z Bostonu, byl doplňován chybějícími slovy textu v Cambridge. Totéž bylo provedeno s přenášením obrazu, do kterého médium v Cambridge doplňovalo chybějící části. Při telepatickém přenosu se poselství dostalo z Bostonu také k 650 km vzdáleným Niagarským vodopádům, kde zasedala médiumická skupina. Její vedoucí poslal skupině v Bostonu, o jejíž existenci věděl, telegraficky zprávu o přijetí telepatického poselství.Podvědomý komunikační faktor vnikl do cizího zasedání, což se dá vysvětlit tím, že médium bylo v transu, a to odpovídá otevření komunikačního kanálu podvědomí, na kterém mohou být telepatická a jasnovidecká poselství přijímána. Trans je potenciální připravenost pro tyto zprávy.V osmdesátých letech vnikla zpráva umírajícího řidiče, který utrpěl těžkou havárii vozidla, do jiného zasedání. Médium, které bylo v transu, přijalo poselství podvědomí řidiče při havárii a nic jiného. Byla to čistě synchronní a telepatická informace. Lidský duch přežije jen jako energie, nikoliv jako zjev člověka, který by se přenášel přímým vysíláním do prostoru.Komunikační faktor při jasnovidectví Při jasnovidectví vnímá senzibil předměty. Vnímá-li představu o předmětech, jedná se o telepatii, která se vytvořila v hlavě vysflatele. O čisté telepatii mluvíme, jestliže se jedná o psychickou aktivitu vysflatele (přenášení myšlenek a citů atd.), o jasnovidectví tehdy, jestliže přijímáme jako obraz přímo fyzikální reálnost. Zjednodušeně tedy: buď myšlenka, nebo předmět. Komunikační faktor sjednocuje oba jevy.Komunikační faktor při psychokinezi Při psychokinezi uvede komunikační faktor jako původní podvědomý impuls komunikaci do chodu. Komunikační faktor zde trpí prostorovým omezením a tím i problémy, které vzniknou z propojení komunikačního faktoru s fyzikální energií (faktorem W).Při hřmocení se kinetické jevy omezují na budovu a osobu, která je vyvolává i po změně místa. Hřmocení se koná vždy v omezeném prostoru. Vědci potvrdili, že energie, která je za ně zodpovědná, se zmenšuje se vzdáleností stejně jako u fyzikálních energií.Při psychofonii, spiritismu, zhmotněných subjektech a ostatních jevech není komunikační faktor podroben žádnému prostorovému omezení. Komunikační faktor je prostorově omezen tehdy, když je jev omezen na určité místo nebo okolí.Při bilokaci se projevuje materializace jako organizování fyzikální energie, které je vyvoláno komunikačním faktorem. Tím se materializace jeví jako subjektivní mimosmyslový fenomén a jako forma telepatie a jasnovidectví. Jako psychokineze spiritistického typu se jeví tento případ z padesátých let v Alexandrii:
„Moje rodina," říká parapsycholog, „byla spřátelena s další, která se sestávala ze tří provdaných sester ze Sardinie. Mezi sestrami T. a V. byl tehdy rozkol a nenávist. Jednoho večera šli moji rodiče na návštěvu do domu sestry T., aby se tam zúčastnili spiritistické seance s médiem, kterým byla sestra T. Nebyl jsem jako dorůstající přítomen a rodiče mě po návratu o všem pověděli. Sestra T., která se nacházela v hlubokém transu, prosila „ducha", aby její sestru V. postrašil. Duch odpověděl pozitivně. Den nato potkala sestra V. sestru A., která chtěla zmírnit spor, a vyprávěla jí, že včera (v době, kdy byla spiritistická seance) se ve sklepě jejího domu zvedl sám o sobě kbelík s uhlím o váze 10 kg a opakovaně se pohyboval po podlaze sklepa. Domy sester T. a V. byly od sebe vzdáleny 200 metrů.“